Čárový kód byl původně vytvořen pro automatizovaný sběr dat. Jedná se vlastně o typ písma, které umí, na rozdíl od klasického písma, dobře přečíst automaty. Čárový kód se čte prostřednictvím čteček, skenerů a speciálních zařízení fungujících standardně na laserovém principu. Nemusím snad psát, že laser je nebezpečný pro lidský zrak. A pokud nějaká paní prodavačka v obchodě přejede čárový kód čtečkou tak, že se laser dostane odrazem nebo přímo do očí zákazníka – je to smůla. Kdo ví? Možná takové „náhody“ jsou příčinou některých zrakových problémů a nemocí.
Jako obvykle, v čárovém kódu panuje chaos. Na světě existuje více jak 200 standardů čárových kódů. Nejrozšířenějším je standard EAN.
Pokud si zkusíme objasnit, jak přesně čárový kód uchovává data, je to dáno zejména sekvencí čar a mezer s definovanou šířkou. Nositelem informace je jak natisknutá čára, tak mezera mezi čárami. Krajní skupiny čar mají kalibrační funkci (vymezují začátek a konec kódu).
Čárový kód vymyslel Američan Normn Joseph Woodland. Motivem bylo zrychlit činnost prodavaček při odbavování zákazníků v supermarketu. V roce 1949 požádal o patent tohoto nápadu. Patent byl udělen až v roce 1959. V roce 1974 (!) byl čárový kód poprvé zaveden na první výrobky v sériovém měřítku.
QR Kód
QR (Quick Response) kód pojme větší množství informací, než-li standardní čárový kód EAN. Jedná se o dvojrozměrný kód sloužící k ukládání informací vytvořený japonskou korporací Denso-Wave v roce 1994. Umožňuje přečtení informace i při větším poškození zobrazované plochy. Čtecímu zařízení nevadí otáčení kódu, inverze barev a ani horší čitelnost. Je to zjevná výhoda oproti starším čárovým kódům, které při čtení pozicování vyžadovaly a nebyly odolné proti poškození.
QR Kód se nezaujatému lidskému pozorovateli jeví složitější a nepřehlednější, než-li čárový kód. Hlavní části QR kódu jsou: informace o verzi, informace o formátu, data a samoopravné kódy, povinné vzory a tichá zóna, která se vyskytuje na obvodu QR kódu a představuje bílá místa.
Z hlediska paměťové kapacity dokáže QR kód pojmout až 7089 numerických znaků, 4296 alfanumerických znaků (více jak jedna normostrana strojopisu A4) a 2953 znaků binární informace (jedničky a nuly).
Postupem času začíná QR kód vytěsňovat čárový kód z jeho tradičních pozic. Svou kariéru zahájil v japonském automobilovém průmyslu, postupně se však objevuje na ostatních výrobcích a získává výraznější pozici v oblasti strojového zpracování dat. Navíc lze QR kód přečíst integrovanou čtečkou v některých mobilech, což výrazně zlevňuje snímání kódů, kdy čárové kódy byly dosud snímány cenově náročnější laserovou čtečkou. Možnost přečíst QR kód mobilním telefonem je rozšířena zejména v Japonsku, kde toto zvládá prakticky každý novější mobilní přístroj.
QR kód získává uplatnění také při rychlém přijmutí velkého množství informací, které by si člověk nezapamatoval. Např. dlouhé souřadnice místa na Google mapě. Narozdíl od čárového kódu, který pod kódem obsahuje čísla – tj. obsah, QR kód neumožňuje člověku přečtení bez přístrojové čtečky. Takovou přístrojovou čtečku si můžete velice jednoduše pořídit i vy a to stažením aplikace do mobilu (http://www.qr-kody.cz/qr-ctecka). Následně pokud vytvoříte fotografii QR kódu, instalovaný program QR kód automaticky dešifruje.
Pozor – při snímání QR kódu je třeba zachovávat opatrnost, protože nejnovější trendy mezi tvůrci virů jsou takové, že se snaží prostřednictvím QR kódu infikovat cílový počítač nebo chytrý mobilní telefon.
Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d
http://cs.wikipedia.org/wiki/QR_k%C3%B3d
http://www.qr-kody.cz/qr-ctecka
