Úvod Hledání On-line hry On-line testy Předplatné Jak podpořit Blogovník Provozní podmínky Zásady ochrany osobních údajů
 



Návštěvy
Celkem:556399
Tento rok:4605
počítadlo ALAWARE.CZ

Úvodní strana  Prohlížení článků  Kronika Slovanů, Helmond z Bosau




Kronika Slovanů, Helmond z Bosau

S velkou slávou jsem po roce občasné četby dostudoval Kroniku Slovanů od Helmonda z Bosau. O co jde? Autorem je saský kněz Helmond, který žil ve 12. století, nejspíš v letech 1120 - 1177 n. l. v Bosau na území dnešního německého Šlesvicka-Holštýnska. Komentovat tuto knihu je pro mě mimořádně obtížné... A ke konci četby knihy jsem byl poněkud rozrušen a ve stresu. Obsáhlou předmluvu k dílu napsal český současný profesor, doktor, kandidát věd Jan Klápště, který v podstatě varuje před nesprávným výkladem díla, abychom se nesnažili jej chápat jako zprávu o vyhubení Slovanů, ale cituji - máme toto dílo chápat jako "poměrně složitou výpověď o dějinné křižovatce, na níž farář v Bosau žil." Dále pan Klápště uvádí, že  k odhalení smyslu kroniky má vést zacházení s kronikou jako s celkovou prací, nikoli s jejími částmi.  Přitom překlad za první republiky z rukou Pavla Papáčka z r. 1925 byl přímo nazván názvem Vyhubení Slovanů pobaltských.  Jak to tedy chápat, jak to chápu já?

Na prvním místě bych chtěl vychválit překladatele Jana Zdichynce. Je to záslužná činnost přeložit tak obsáhlé a specifické dílo do českého jazyka, aby bylo k dispozici českému, moravskému i slezskému čtenáři, abychom pochopili mnohé souvislosti, které nastaly v dávné minulosti.  Dílo se čte s těžkým srdcem. Je sice mistrně sepsáno jeho původním autorem Helmondem, ale popisuje otřesnou minulost, spoustu násilí, smrti, vyhlazování původních slovanských obyvatel (severní až severovýchodní části dnešního německého území), které by se v dnešní době dalo označit za genocidu, tj. za systematické ničení etnické části obyvatel určitého území nebo jeho násilnou asimilaci.

V úvodní části kniha popisuje dávné slovanské město Vinetu, které se nacházelo v místě, kde Odra ústí do Baltského moře. Město bylo obýváno Slovany i Řeky a dalšími cizinci z různých oblastí Evropy. Helmond jasně uvádí, že Vineta byla největší ze všech měst Evropy (!) a bylo to slovanské pohostinné multikulturní město, které sloužilo jako významný obchodní přístav. Nemusím snad dodávat, že město bylo zničeno tak, že se po něm nedochovala jakákoli stopa - tedy úplně podobně, jako byl vyvrácen Velehrad nebo Kartágo. Nikdo dnes neví, kde přesně Vineta stála, jaké tam byly domy, jak velký byl přístav, kolik lidí ve městě žilo v dobách největší slávy. "Barbarské" město Vineta bylo zničeno jedním (neví se, kterým) dánským králem.

V knize je často uváděna Rujána (ostrov v Baltském moři osídlený Slovany) jako příklad zatvrzelých barbarů odmítajících přijmout křesťanskou víru. Helmond uvádí o Rujáncích charakteristiku jako např. nezdolná nepoddajnost, zatvrzelost, hnízdo všech bludů a sídlo modlářství.  Na druhou stranu, a to dost paradoxně, vychvaluje pohostinnost Rujánců vůči cizincům. O co vlastně šlo? Proč nenechali Rujánce na pokoji?
O Slovanech Helmond uvádí, cituji: "bojovali s takovou zarputilostí o svobodu, že raději umírali, než aby znovu přijali jméno křesťanů nebo platili daně saským knížatům."
Na jiném místě kroniky Helmond Slovany vychvaluje takto, cituji: "žádný lid se nevyrovná Slovanům v prokazování pohostinství".

Helmond mě mile překvapil, když uvádí v informacích o švédském městě Birka, že se jedná o "nejslavnější město Gótů" a doplňuje, kde se setkávají lodě Dánů, Norů, Slovanů a Sembů a JINÝCH KMENŮ SKYTHIE. A tuto informaci jsem vytučnil, protože uvedená do-formulace na mě dělá milý dojem, že všechny tyto kmeny byly brány jako kmeny skytské. Tím by se leccos vysvětlovalo, protože stále nemohu uvěřit, že do Čech nakráčel nějaký praotec a osídlil Moravu a Česko svými "Čechy", přičemž tady nikdo nežil (pardon, vyhnali odtud Germány, zmizeli Markomané a rozplynuli se Keltové) a země oplývala medem a strdím :-). Naopak mi z toho vychází, že my Moravané jsme zde žili odedávna a co víc, skythské kmeny přece za Dunajem slavně porazily milionovou armádu perského Dareia, jak uvádí Herodotos. A to byl slavný čin. A nebylo to až zas tak dávno - odhaduje se, že se tato slavná událost stala v r. 513 př. n. l. A chcete mi někdo říct, že se za 1500 let kompletně vyměnila populace střední Evropy??? Jak to dokázali? To snad ne :-). Takže Peršané Skythy z Evropy vyhnat nedokázali, ale nějaká jiná událost ano? O co šlo?

Helmond naznačuje, že kromě Vinety existovala i jiná slovanská města na evropském území, konkrétně na území Dolenčanů. Dolenčané obývali území kolem řeky Havola (Habola) severně od Berlína.  Za prastaré město těžko Helmond považoval město staré desítky let nebo stovku let. Takové město muselo být staré několik set let. A nelze vyloučit ani stáří tisíc let. Protože "prastarý" znamená opravdu enormní stáří. Nevylučoval bych, kdyby mnohá z těchto prastarých měst existovala již za doby vpádu Peršanů na evropské území.

Nicméně ve 12. století byla dávná skythská sláva tatam... Jeden kmen šel proti druhému. Neustálé spory i války a to i mezi Slovany, i mezi franckými/germánskými kmeny způsobovaly nekončící masakry. A když tyto kmeny neválčily mezi sebou tak válčili proti sobě nebo společně proti někomu dalšímu (proti Dánům například, případně se vydaly na pochod dobýt Lisabon či Jeruzalém).

Helmond jasně zmiňuje, že ještě v tomto století se prodávali lidé (Slované z německého území) "jiným národům jako třeba Čechům či Polákům" a je zcela zjevné, že pokud se prodávají lidé, jedná se o obchod s otroky.

O Slovanech na území Schwerinu v okolí hradu Guncelin autor uvádí, že každý Slovan, který kráčel bez zjevného důvodu odlehlým místem byl zajat a okamžitě oběšen.

Závěrem
Helmondova kronika je vynikajícím historickým dokladem o tom, jak bylo zacházeno se Slovany kolem roku 1000 n. l. na části území dnešního Německa. Jaké boje byly podstupovány, jaké masakry se děly. Kronika se nečte s lehkým srdcem. V jedné pasáži vytýkal biskup slovanským osadníkům, že nevěří v křesťanského boha a dostatečně se nemodlí. A ti si mu stěžovali, že vzhledem k daním a povinnostem nemají čas ani na modlení ke křesťanskému bohu, ani ke svým tradičním bohům. A ve svém zoufalství namítali, že když se jim jen trochu uleví, a přestane je šlechta masakrovat, tak budou věřit v jakéhokoli boha, kterého jim "vrchnost" určí.

Je to zoufalé čtení. Ke cti Helmonda je potřeba uvést, že se vyjadřoval dosti objektivně a dokonce neváhal své vlastní lidi - Sasy - nazvat chamtivci, kteří svou chamtivosti zapříčinili mnohá neštěstí.

Kniha se mi líbila po stránce komplexnosti. Původně jsem byl trochu skeptický, co mi může přinést, ale velice mi rozšířila povědomí o historické Evropě a kořenech formování současných územních celků jako je Německo či Dánsko. Je to vynikající dílo, které bude mít čestné místo v mé skromné knihovničce.

Zdroj:
autor

--jun--
23.12.2023,19:51
Počet čtenářů: 0





  Názory čtenářů:

Kronika Slovanů, Helmond z Bosau


Nejnovější příspěvky čtenářů:

Nejsou žádné příspěvky v diskusi.
název a sídlo firmy: Josef Nádběla - ALAWARE IČ: 75811511,  sídlo: Moravská 617/18, Chropyně
Firma je zapsána do živnostenského rejstříku pod názvem 'Josef Nádběla', odkaz zde.
Jsme neplátci DPH.

Webový systém NÁDBĚLA WEB INFINITY 1.1.21D - Copyright Josef Nádběla - ALAWARE 2024 - Všechna práva vyhrazena.
CSS 3.0, PHP 5.4.20 STRICT (verze PHP na hostingu: 8.2.7), XHTML 1.0 Strict
Odladěno pro Internet Explorer 9-11; Mozilla Firefox 12-57; Opera 11,12; Google Chrome 20-34, Maxthon Cloud Browser v4.0.3.6000.
v