Úvod Hledání On-line hry On-line testy Předplatné Jak podpořit Blogovník Provozní podmínky Zásady ochrany osobních údajů
 



Návštěvy
Celkem:559278
Tento rok:7484
počítadlo ALAWARE.CZ

Úvodní strana  Prohlížení článků  Archeoskanzen MODRÁ




Archeoskanzen MODRÁ

Poslední dobou se intenzivně zabývám Velkou Moravou. Proto jsem uvítal výlet do archeoskanzenu Modrá nedaleko Starého Města, které jak víte, bylo kdysi v minulosti VELIGRADEM, VELEHRADEM, BELIGRADEM = hlavním městem Velké Moravy.

Protože jsem dobře obeznámen s dílem pana Horáka: O Slovanech úplně jinak, pana Nečase: My před 2000 lety, pana Pluskala: Dějiny velkomoravské říše, a zároveň vím, jak Němci kvalitně modelují prastará slovanská sídliště (kterých si váží, protože určité množství Němců má praslovanské předky) na svém území (velké domy na kůlech), dopředu jsem se připravil a zmírňoval svůj případný kritický postoj k tomu, co tam uvidím.

Výsledek není tak hrozný. Pokud přimhouřím obě oči a pomyslím si, že se opravdu jedná o praslovanské sídliště, a nikoli o výsek hlavního města Velké Moravy, a navíc si promítnu domy z různých období do období jediného, potom ano, mohlo by být. :-) Nicméně, některé domkozemljanky přímo urážely můj cit pro staré časy, nedovedu si představit, že by si tenkrát stavěli domy "na blátě" bez základního vybavení a se vstupem jako pro trpaslíky. A ano, které domky takto ve skanzenu vypadají. Pokud je to místo pro chování prasat nebo nějaké skladiště, v podstatě nemám problém, ale s tím lůžkem uvnitř ano :-). Bohužel jsem byl tak zaskočený, že jsem to ani nefotil, modlil jsem se, aby průlez přes supranízký vstup z poloviny pod úrovní země vydržela moje záda. Ostatní domky vypadají o poznání líp a líbí se mi jak úvodní strážní "věž", tak i křesťanská minikaplička a minikostelík na kopci. Obě tato díla odráží tehdejší zájem obyvatel o křesťanskou církev, který byl pramalý, poněvadž byli uctíváni přírodní bohové jako např. Svantovít, který má úžasnou svatyni na ostrově Rujána. A to si představte, jakou teprve musel mít svatyni v hlavním městě VELKÉ MORAVY, ve Velehradu!!!

Mimochodem, napadlo mě SVANTOVÍT =  v zahraničí označován jako SVETOVID = DĚD VŠEVĚD!!!

Pohádka o Dědu Vševědovi tedy odráží prastarou slovanskou víru ve SVANTOVÍTA. Naši předkové tedy uctívali Děda Vševěda. Ostatně, děd to byl, protože má na všech skulpturách vyobrazeny dlouhé vousy. A hledí do všech stran, protože všechno ví a všude vidí.

---

No. Nicméně v Archeoskanzenu Modrá byl již tradičně vyobrazen praotec ČECH (tento člověk nestál u zrodu Velké Moravy, ani LOGICKY u příchodu Moravanů do této oblasti), o kterém narozdíl od archeoskanzenem vyobrazeným idylicky píšícím Kosmasem, kronika Česká Václava Hájka z Libočan realisticky píše, do našeho území Čech emigroval se svým rodem z jihovýchodu (asi Srbsko), kde spáchal zločin a zde dostalo se mu útočiště v oblasti kolem kopce Řípu a důvěry (jak píše Pluskal od Moravanů a jejich velekněze Kroka). Tuto důvěru Čechové v pozdějším období porušili tím, že uzavřeli spojenectví s Franky a nechali projít přes své území francké vojsko na Moravu, kde spolu s Avary dokončilo zkázu Velké Moravy, která se toho času nacházela v občanské válce (Svatoplukovi potomci). O pár set let později se Moravané žijící v Čechách spojivše se s Pražany v husitských válkách v podstatě vzbouřili proti západním hodnotám a postavili se proti synovi Karla IV. Zikmundovi kruťasovi, lišce ryšavé. Zpočátku mu dali pěkně na prdel (slavná bitva na Vítkově). Nakonec to skončilo, víme, jak, v bitvě u Lipan se Pražané připojili k druhé straně a husitské povstání skončilo. O této zradě Pražanů (potomků Čecha) nás informuje samotný husitský vojevůdce Prokop Holý v listě, který zachytila druhá strana, a list překvapivě (narozdíl od jiných písemností) uchovala:

Pán náš všemohoucí, jenž po bauřích dává jasnost a po zármutcích útěchu, budiž s Tebou bratře v Kristu mně nad jiné milý! Věz, že z dopuštění božího falešní páni zemští s Pražany staroměstskými obořili se na milé naše bratry, měšťany novoměstské; některé zabili a město na nich dobyli, jakož sme to spatřili sami. Proto zdá se nám, abyste nechajíce všeho, hnuli sebou od Plzně k Sedlčanům. Čapek zajisté svolává veliký lid, a my od tábora nápodobně, jakož doufáme; neboť lépe jest nám umříti, nežli nepomstíti nevinné krve aukladně vylité milých bratří našich. Buďte s bohem, věda, že on potrestav svých, zase je potěšuje!

Zdroj zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

Ale zpět k výletu. Mile mě překvapilo, kolik slovenských bratrů navštěvuje tento skanzen a v podstatě hodně osamocený památník na Velkou Moravu, která měla dvě tehdy světoznámá města - Velehrad a Nitru. Je dobře, že něco takového u nás vzniklo a ještě navíc nedaleko zradou zničeného Velehradu, na jehož památné spálené půdě vyrostlo Staré Město.

A ještě několik fotek:
Staří Moravané byli známí svou pracovitostí, mírností, ale i vynikajícími bojovými schopnostmi. V případě špatného válečného vývoje matky pokřikovaly na ustupavší bojovníky, aby táhli zpátky bojovat, protože nehodlají upadnout v otroctví. A pokud se nepřátelé přes zabité otce-bojovníky dostali až k matkám, házely na ně matky své děti a braly cokoli do ruky, bojovaly proti nepřátelům samy. Raději by zemřely, než aby se staly otrokyněmi.

Plánek archeoskanzenu:

Trochu lepší bouda:

Nádhera, vypadá to, jako simulace v počítači, ale tady je to DOOPRAVDY. Velmi krásné, povedené:

Naše prastaré písmo HLAHOLICE, které nám bylo násilím odňato (je podobné azbuce). Je diskutabilní, kdo vlastně HLAHOLICI vytvořil. Dovedete si přestavit, že by teď někdo přišel a vnutil nám místo latinky azbuku??? A toto se ujalo během několika desítek let???

Minikaplička - všimněte si, že její architektura, technologie stavby, se výrazně odlišuje od ostatních domků. Z toho si vyvozuji její výrazně mladší původ:

Minikostelík - to samé jako u minikapličky:

Nalezený půdorys minikostelíku. Z nějakého důvodu byl zničený, bez úcty rozebraný a dochovaly se jen základy. Je možné, že byl součástí prastarého Velehradu a byl zničen při vypálení Velehradu Avary nebo Franky. Otázka je, zda to byl křesťanský kostelík.




A poznámka:
Po výletu jsme dostali hlad a tak začalo pátrání po vhodné restauraci. Zkoušeli jsme Spytihněv, ale socha kuchaře u cesty byla jen připomínkou na dávné časy, kdy se tam ještě vařilo. A tak jsme zakotvili v Otrokovicích, což je město, které vzniklo z osady, jež kdysi dávno údajně patřila nedospělému chlapci Otrokovi a nebo naopak to bylo místo, kde žili lidé, kteří nepožívali plných práv. Tolik vysvětlení na zlinsky.denik.cz:
http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/otrokovice-nepojmenoval-otrok-ale-patrne-male-dite.html

Tak trochu jsme doufali, že se v Otrokovicích najíme a za dobrou cenu. Restauraci, která měla menu asi ve španělském jazyku, kterému jsme nerozuměli, jsme si vyškrtli ze seznamu a pokračovali dál. Netušil jsem, že v Otrokovicích žije početná španělská komunita.
Nakonec jsme zakotvili v jiné restauraci, kde měli srozumitelné názvy jídel, ale ceny těchto jídel mi připomněly nedávnou návštěvu v pražské restauraci. Byly to pražské ceny se vším všudy. Jedno jídlo s pitím na jednoho člověka vychází (r. 2017) kolem 200 Kč. To je na moravskou lokalitu docela síla. Ocenili jsme dobrou chuť jídla a solidní porce, nicméně se ještě teď těm cenám divím.

Zdroj:
názor a zkušenost autora
uvedené knihy v článku
http://www.archeoskanzen.cz/pic/schema.jpg?&
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1435-klaudios-ptolemaios
http://www.tso-tso.cz/upload/soubory/tso-vm.pdf
http://www.venkov.cz/Resources/File/Popis_kulturnich_pamatek-Modra.pdf
http://procproto.cz/historie/kde-lezel-slovansky-vatikan/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlaholice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokovice



30.07.2017,14:58
Počet čtenářů: 0





  Názory čtenářů:

Archeoskanzen MODRÁ


Nejnovější příspěvky čtenářů:

Nejsou žádné příspěvky v diskusi.
název a sídlo firmy: Josef Nádběla - ALAWARE IČ: 75811511,  sídlo: Moravská 617/18, Chropyně
Firma je zapsána do živnostenského rejstříku pod názvem 'Josef Nádběla', odkaz zde.
Jsme neplátci DPH.

Webový systém NÁDBĚLA WEB INFINITY 1.1.21D - Copyright Josef Nádběla - ALAWARE 2024 - Všechna práva vyhrazena.
CSS 3.0, PHP 5.4.20 STRICT (verze PHP na hostingu: 8.2.7), XHTML 1.0 Strict
Odladěno pro Internet Explorer 9-11; Mozilla Firefox 12-57; Opera 11,12; Google Chrome 20-34, Maxthon Cloud Browser v4.0.3.6000.
v