Asi patřím spíše k menšině, ale docela mi vadí, když se mi snaží spotřebič "pomáhat". A zvláště mi to vadí tehdy, když nemohu pomoc odmítnout, a tato pomoc mi je VNUCENA, ať chci nebo nechci. Mám pozitivní vztah ke svobodě, svobodnému rozhodování, svobodné vůli, a pokud mi osobní auto vnucuje vůli jakéhosi chladného světa elektroniky, cítím silnou antivůli k tomuto projevu.
Začalo to nenápadně. Nejprve nám auta začala přibržďovat, stabilizovat jízdu, posilovat volant, pískat, když jsem nevypnul světla. To se ještě dalo snést. Potom nastala etapa č. 2. Auto se začalo automaticky zamykat, automaticky odemykat, automaticky vyhodnocovat únavu řidiče, automaticky pískat při couvání, automaticky brzdit před překážkou. Automaticky dělat spoustu drobných blbostí. Třeba u některých modelů "automaticky" řadit. Budiž i tohle se dalo snést.
Etapa č. 3 přináší další libůstky. Automatický odposlech, automatická lokalizace, automatické vyhodnocování kdovíčeho a automatické připojení na servery automobilky nebo servisu. Já tomu říkám šmírování, ale mohu se mýlit, třeba je to pouze šetrná péče o zákazníka. Na každý pád, v etapě č. 3 už nemůžu jen tak nadávat za volantem. Už vůbec ne nadávat na vozidlo nebo snad nedejbozi na automobilku. Ještě by se to vyhodnotilo jako protiprávní jednání, akt zvůle, urážky, pohrdání, diskriminace a porušování dalších zákonů a předpisů. To určitě ne. Nyní musím za volantem mlčet a nemluvit. A musím samozřejmě doufat, že se na lokalizaci nenapíchne nějaký "hacker", a nezneužije toho. Nebo, že nedojde k sepnutí nějaké funkce na dálku. Třeba plynu nebo brzd. V elektronice je toho možné opravdu moc.
Ale to nic není. Etapa č. 4 je ještě hustší. ELEKTROMOBIL. Drahý elektromobile. Vlez mi na záda. A proč?
1. Bude opravdu drahý. Cena se prý bude pohybovat kolem milionu. Časem prý klesne někam k půl milionu Kč.
2. Nenávratně zmizí i poslední doušek mého soukromí. Je docela možné, že jako obyvatel paneláku se budu o zástrčku dělit se svým sousedem. Možná i přetahovat, kdo si bude celou noc nabíjet svůj vůz. Jak takové zástrčky mohou u paneláku bez garáže vypadat, to ještě netuším. Nejspíš jako parkovací automat. A město na tom bude vydělávat. Vhodím tam peníze nebo ještě líp monitorovatelnou platební kartu a začnu nabíjet. Počet zásuvek bude omezený, takže kdo dřív přijde, pardon přijede elektromobilatem, ten dřív bude nabíjet. Už žádné poklidné tankování u benzinky, kde obsluhuje pěkná slečna. Tyhle slečny teď budou nejspíš na pracáku. Už je nepotřebujeme.
3. Ne každý si to auto bude moci dovolit. Další sekyra na soukromí za volantem. Budou sdílené elektro "johny" taxi. Přijede taxi, nasednu. Zastaví u další zastávky, přisedne třeba bezdomáč, kdo ví. A tak dále. Bude to pěkná jízda, určitě si to pořádně užijeme.
4. Dojezd. Elektromobil i v té nejlepší formě nejspíš nebude mít na jedno nabití větší dojezd než nějakých 500 - 600 kilometrů. To je pěkný. Naneštěstí, pokud mi bude zbývat dojezd 200 kilometrů a já se budu muset vydat na 360 kilometrovou trasu... Kde po cestě nabiju? A za jak dlouho? Vymění mi baterii? Jakou baterii mi dají? Novou určitě ne. Jak s ní bylo zacházeno? Nebude vadná? Nebude mít sníženou kapacitu? Bude stejně dobrá jako ta, co mi odeberou? Nebo tam prostě budu stát dvě hodiny než se auto nabije. A rito mi poběží...
5. Kremace. Viděl jsem nějaké záběry auta, elektromobilu, který narazil do stromu a celý shořel i s řidičem. Hasiči se báli zasahovat kvůli vysoké voltáži. To není jako oheň z benzínu. Ten alespoň nekope. Popěnuje se, posype se, a vyprošťuje se. Ale co s elektřinou? Která může při 400 Voltech přeskočit výbojem a usmrtit??? Baterie může explodovat... Co teď? Který hasič se odváží dotknout se havarovaného elektromobilu? No? Možná by se neměl jmenovat hasič, ale Izolátor. Představuju si borečka v totální izolaci, speciální gumové boty, rukavice, jak snaží přes neforemný skafandr vytáhnou řidiče, který se zmítá v energetické křeči, prokopáván elektrickým výbojem z umírající autobaterie. Možná je to jen má fantazie a to celé je nesmysl. Elektromobily jsou určitě bezpečné, stejně bezpečné jako letadla pilotovaná lidmi, které osobně neznáte. Možná jsou ještě bezpečnější. Jenom o tom ještě nevíme. Ale pevně věřím, že to přijde, a budeme si elektromobily chválit, až se baterie budou zelenat.
6. Problém s opravou. Vůz postavený čistě na mechanice byl schopen opravit každý Honza z Horní dolní, který měl smysl pro techniku. U modernějších vozů Honza neprováděl všechno, ale zaměřoval se na plechy a výměny dílů. S diagnostikou si ještě stále poradil. U elektrovozů si myslím, že se Honza může jít klouzat, a pověsit svoji živnost na hřebíček. A nebo se věnovat údržbě spalovacích veteránů. Od toho se odvíjí jasná vize, že majitel elektrovozu nebude mít dostatečný výběr autoopravny. Bude muset akceptovat i horší podmínky - jako větší vzdálenost servisu (určitě jich nebude mnoho) a "standardní" ceny.
Osobně cítím tak trochu nedůvěru k elektromobilům. Jde to nějak moc rychle, ta reforma. Když zavřu oči tak vidím sám sebe, jak jedu na obrovském chytrém mobilu s kolečky. Točí se a točí a směr a výsledek jízdy nemohu ovlivnit. Je to osud. A nebo předurčení? Kdo ví.
Jedno vypadá velmi jistě. V elektromobilech budeme pravděpodobně jezdit, ať chceme a nebo nechceme. A to je ta svoboda. To je ten svobodný trh. Děkujeme.
Zdroj:
názor autora
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/tesla-nizozemi-elektromobil-hasici.A160908_152628_automoto_fdv
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/elektromobil-meb-platforma-tesla-standard.A190211_155719_automoto_fdv
