Úvod Hledání On-line hry On-line testy Předplatné Jak podpořit Blogovník Provozní podmínky Zásady ochrany osobních údajů
 



Návštěvy
Celkem:586526
Tento rok:34732
počítadlo ALAWARE.CZ

Úvodní strana  Prohlížení článků  Díl 5.: Týden na tragických českomoravských silnicích




Díl 5.: Týden na tragických českomoravských silnicích

Opravdu netuším, jestli podobné sračky zažívají také jiní řidiči v takové hustotě, jako je zažívám já. Nebo to možná prožívám až příliš, a měl bych tak nějak mhouřit oči a bagatelizovat. Vzpomínám si, jak jsem ještě někdy před dvaceti lety jel jako začátečník do ostré zatáčky a dělal to, co dělám teď. Držel se svého pruhu. Za zatáčku jsem neviděl. No... ten co jel proti mě, do ní taky neviděl a jel zcela klasicky, jak takoví "silniční baroni" jezdí. Nedržel se svého pruhu a zatáčku si zkrátil jízdou přes můj pruh. Prostě to seknul. Proč? Možná měl pocit, že spoří benzín. Nebo, že je rychlejší. A nebo je to prostě in, jet přes pruh do zatáčky, kam nevidím. Oba jsme přišli o zpětné zrcátko. Pěkná památka.

No, a následující příběh mi připomenul dežaví :-).

Kde je rádius, babo?!

Jedu si doprava po hlavní silnici (ano, vede doprava) a do protisměru bílá kára, řízená babou. Na zadním sedadle na mě čumělo dítě, jak jsem později z kamerového záznamu zjistil. Musel jsem prostě zastavit, aby baba mohla projet. Nedodržela rádius a kdybych pokračoval stejnou rychlostí doprava po hlavní, zcela určitě bychom o sebe zavadili. A to jsem opravdu nechtěl, tak jsem jako moudřejší chlap ustoupil. Nezbývá než té ženštině přát, aby vždy narážela na moudřejší řidiče, než je ona. Jedině tak se totiž vyhne karambólu :-)). Všimněte si, jak má pěkně zostra natočené to přední kolco. No to bylo nevyhnutelné, pokud bych to na místě nestopnul. Chodník vpravo mě zcela jasně limitoval a kdybych náhodou chtěl udělat ženštině úlitbu a vjel kolem na chodník, kde by to chytlo chodce... No... pikal bych já. A to tedy fakt nerad.
Baba potřebuje brýle a nebo asistenta zatáčení:

Zvíře na silnici

Ne, nejedná se o metaforu na dalšího řidiče, ale tento týden se to tak nějak rojilo zvěří. Tahle STRACHY STRNULÁ srnka, to bylo jen takové varování. Naštěstí mi pod auto nevběhla, jinak by ze mě byl zvířecí vrah a kdo ví, jak bych to ustál před ochránci zvířat. Asi neustál. Raději jsem problikal řidiče, co jsem potkal za zatáčkou. Jestli srnka zatím odběhla, tak si akorát klepal na čelo...
Vystresovaný srneček:



Koroptev

NO a je to tady, už jsem vrah. Klasická situace, na poslední chvíli jsem zmerčil koroptev v protipruhu. Jenomže... Bylo ráno a peoni spěchali do práce. Hned tři za sebou se mě jali předjíždět rychlostí přesahující 100 kilometrů v hodině, čímž polekali/vyhnali koroptev z protipruhu do mého pruhu a kdybych byl začátečník, tak se leknu a pohnu se doleva a máme tady perfektní ranní havárii a to navíc hromadnou. No... naštěstí jsem volantem nepohnul a ozvaly se jen dva tupé údery. Koroptev je kaput. Východ je východ. Čechistán je Čechistán. Samozřejmě, že tu koreptev předjíždějící dodávka musela vidět. Ale co mohla dělat, když za ní ve stejném pruhu byly další dvě auta??? A podotýkám byla to klasická silnice, nikoli dálnice a nebo snad souběžné jednosměrné pruhy...
Budoucí mrtvola:

Chudák....

Tak... co máme dál? Už jenom cyklouše kamikadze.

Cyklouš kamikadze

Možná se jednalo o cykloušku. Potom by to bylo CYKLOUŠKA MIKADZE. Kdo ví, co ten cyklouš vezl vzadu. Třeba tam bylo dítě. Nějak jsem si nevšiml, co tam vlastně veze. Jedu si takhle po hlavní (jako obvykle :-)) a najednou jsem zachytil pohyb vpravo mimo silnici. Jede tam cyklouš. To je normální, ale  co normální nebylo, že jeho směr byl kolizní s mou dráhou a nezpomaloval. Ještě jsem mikrosekundu zadoufal, že u silnice, která nemá ani krajnici, prostě zastaví, nechá mě projet, podívá se a potom se připojí, ale nic. Takže klasika na poslední chvíli jsem dupnul na brzdu a mírně se vyhnul doleva, abych mu dal prostor k dýchání a nikoli na jipku, kam toto kamikadze zjevně doufalo, že se brzy dostane.
Aha, on nebrzdí, takže už rovnou dupu na brzdu:
A už je tam a už je v maximálním právu, teď už bych byl jen já já na vině a kdo by dokázal, odkud se tam vzal, kdyby tvrdil, že jede po hlavní kilometr??? A ještě mi svítí slunko do ksichtu. Vinen je samozřejmě za všech okolností řidič. Měl předvídat. Ještěže ovládám telepatii a věštění:

Jako neříkám, místa na silnici v podstatě dost, ale jsou tam vyjeté koleje, kde to klidně může cykloušovi, co se snaží razit při hlíně, ujet... (kolej jde vidět i na fotce)... Cyklouš se vůbec nepodíval, prostě si jel stejným způsobem, jako se připojuje auto na dálnici přes připojovací pruh. Ale tady žádný připojovací pruh pro cyklouše není! Jenom těžko si přestavuju, že bych takhle vjížděl na hlavní silnici s kolem... Když už bych si teda chtěl hrát na frajera, tak bych se ohlédl, přibrzdil, nechal projet auto a pak tam teda vlítnul... Ale takhle... To je taková ta hraná oběť. On ví, že je v podstatě v pohodě. Kdyby došlo ke kontaktu, určitě by tvrdil, že jel po hlavní už nejmíň kilometr a je to jen a jen moje vina, že jsem ho neviděl a sejmul. Inu, Česko snese všecko.

Zdroj:
názor a zkušenost autora


20.02.2019,21:00
Počet čtenářů: 0





  Názory čtenářů:

Díl 5.: Týden na tragických českomoravských silnicích


Nejnovější příspěvky čtenářů:

Nejsou žádné příspěvky v diskusi.
název a sídlo firmy: Josef Nádběla - ALAWARE IČ: 75811511,  sídlo: Moravská 617/18, Chropyně
Firma je zapsána do živnostenského rejstříku pod názvem 'Josef Nádběla', odkaz zde.
Jsme neplátci DPH.

Webový systém NÁDBĚLA WEB INFINITY 1.1.21D - Copyright Josef Nádběla - ALAWARE 2024 - Všechna práva vyhrazena.
CSS 3.0, PHP 5.4.20 STRICT (verze PHP na hostingu: 8.2.7), XHTML 1.0 Strict
Odladěno pro Internet Explorer 9-11; Mozilla Firefox 12-57; Opera 11,12; Google Chrome 20-34, Maxthon Cloud Browser v4.0.3.6000.
v