Pracovní pohovor, co čekat, na co se připravit

Za ta léta... co jsem absolvoval množství pracovní pohovorů, mám dostatečné množství látky a inspirace, abych mohl stvořit tento článek. V dalším textu si popíšeme, co potřebujete k pracovnímu pohovoru, co si máte nachystat a jak máte mluvit.

Jak najít budoucího zaměstnavatele?

Máte pět základních možností, jak najít budoucího zaměstnavatele:
1. Klasicky procházet portály s nabídkami práce a psát na kontaktní e-maily.
2. Vybrat si nějakou firmu sami a kontaktovat ji.
3. Použít personální agentury k nalezení práce.
4. Poptat se přes známé, kamarády, přátele, jestli o něčem nevědí.
5. Kontaktovat obchodního partnera stávajícího zaměstnavatele a nabídnout mu své zkušenosti.

1. Klasicky procházet portály s nabídkami práce a psát na kontaktní e-maily.
U varianty číslo jedna musím říct, že byla nejvíce produktivní. Zatím jsem si vždy našel práci tímto způsobem. Pochopitelně využívám pouze takové portály, kde nejsou nabídky personálních agentur, abych měl přímý kontakt se zaměstnavatelem.
Je dobré zúžit výběr zaměstnavatelů na absolutní minimum, tj. nastavit jasné úvodní požadavky, abyste odfiltrovali balast:
- minimální plat (v závislosti na dojížděných kilometrech), ZA KOLIK CHCETE DĚLAT
- pracovní náplň, tj. CO CHCETE DĚLAT
- maximální vzdálenosti, případně lokality, KDE CHCETE DĚLAT
- prověřit si finanční situaci zaměstnavatele na justice.cz, tj. PRO KOHO CHCETE DĚLAT

Je jasné, že nezkušený absolvent si příliš vybírat nemůže, a většinou musí vzít zavděk malou, soukromou a rodinnou firmou. Ano, je to ten největší průser, ale také je to nejlepší místo, kde můžete nabrat (pokud to psychicky a finančně přežijete) hromadu zkušeností.

2. Vybrat si nějakou firmu sami a kontaktovat ji.
Vím, že to bude znít jako pohádka, ale v roce 1995 jsem si obešel bez předchozího kontaktu tři společnosti (velké), nabídl jsem se jim jako čerstvý maturant a dvě mi řekly, že mě berou ihned, třetí až za tři měsíce.
Dnes na takový ráj zapomeňte.
Při výběru firem musíte těmto firmám NĚCO NABÍDNOUT. Vaše nabídka musí být taková, aby po vás chytli a měli motiv vás zaměstnat. Oni sami nabídku nedali, takže je to taková sázka. Buďto si na vás vsadí dobře a nebo taky ne. Počítejte s tím, že náročnost na vás (protože jste je kontaktoval vy) bude mnohem vyšší než na ostatní "klasicky" přijaté zaměstnance.
Další aspektem je legalita tohoto procesu, protože pokud budete mailovat mailem, dostáváte se do rozporu se zákony (spamová komunikace, nevyžádaná obchodní nabídka). Takže pozor na to. Telefon i osobní návštěva jsou ZATÍM legální.

3. Použít personální agentury k nalezení práce.
Personální agentury jsem kontaktoval několikrát, ale NIKDY Z TOHO NIC NEBYLO. Buď jsem narážel na lidi s mentalitou dojičky krav, která absolutně nedokázala pochopit, co vlastně umím a co jsem schopen nabídnout a pouze sondovala jazykové znalosti. A nebo mi dávali neakceptovatelné nabídky v jakýchsi "hokuspokus" firmách, které chtěly supermana a na to si najaly personální agenturu.

Nechci úplně lámat nad personálními agenturami hůl, ale pro mě to byla pouze ztráta času.

4. Poptat se přes známé, kamarády, přátele, jestli o něčem nevědí.
Tak jasně. Kamarádi si většinou nechají dobré zprávy pro sebe a ty horší vám sdělí. Když třeba nějaký kámoš někde končí, a to místo vám přenechá, určitě tam byly nějaké potíže. Na druhou stranu, nelze vyloučit možnost, že nějaký kámoš má firmu a zaměstná vás. Protože z duše nenávidím protekci, známosti a podobné sračky, tuto možnost jsem NIKDY NEVYUŽIL a nejspíš ji ani nikdy nevyužiju. To radši budu orýpávat kořínky někde na mezi. Zastávám názor, že buďto je společnost zdravá a dokáže využít potenciálu pracovitých lidí a nebo je nemocná a v tom případě budu raději žít jako indián.

5. Kontaktovat obchodního partnera stávajícího zaměstnavatele a nabídnout mu své zkušenosti.
Toto je zajímavá možnost, se kterou jsem již několikrát laškoval, ale zatím nikdy nenaplnil. Je to z toho důvodu, že žiji v poměrně chudáckém regionu, kde se dobří obchodní partneři v branžích, kde jsem dělal, jednoduše nelíhnou. Pokud bych se pohyboval ve větším městě jako je třeba Praha nebo Brno, určitě bych se držel jediné branže a byl bych v ní dobře ohodnocený. Bohužel vzhledem k chudáckému regionu musím přeskakovat z branže do branže a pokaždé začínat úplně znovu. Pokud tedy nechci opustit svoji rodinu a začít nový život jinde.

Varovné signály z nabídek práce

Přijmeme i absolventa
Toto je extrémně varovný signál. Nejspíš vás nezaplatí. A pokud vás zaplatí, budou si časem toho absolventa (s dotací) stejně hledat. Je to na nic.

Příliš mnoho různorodých požadavků na kvalifikaci
Když se zadíváte na seznam požadavků, připadá vám, že chtějí SUPERMANA. A to vy nejste. Můžete zkusit firmu zkontaktovat, ale nejspíš budete zklamáni.

Benefit není benefit
Pokud firma jako benefit nabízí například služební cesty do zahraničí, chlastačky, outdoorové akce, příspěvek na posilku... no... nechci nic říkat, ale něco bude asi špatně, ne? A tak bychom mohli pokračovat.

Za rozumný benefit považuji například toto:
- dobrá mzda, ze které si například za 5 let práce v pohodě našetříte na nový vůz
- motivační odměny, případně náborový příspěvek
- zajištění ubytování
- stravenky (v dnešní době r. 2017 minimálně 100 Kč). Já vím, někteří budete frflat, že je to zbytečně moc. Fajn. V roce 1995 jsem měl 40 Kč stravenky, najedl jsem se v pohodě za 30 Kč a ještě měli problém mi vracet, že vracejí jen do 5 Kč. Chápete? Nemůžu mít stravenku 80 Kč a k tomu doplácet 10 Kč, to bych si přece oproti roku 1995 pohoršil, ne???
- příspěvek na penzijní připojištění. Sice na toto připojištění nevěřím, ale aspoň něco.
- čtvrtletní/pololetní/roční odměny nebo 13., 14. plat.
- týden nebo i dva týdny dovolené navíc.
- rozumná pracovní doba, třeba 7,5 hodin denně.
- možnost práce z domova, tzv. homeoffice.
- simkarta s volným voláním i přístupem na internet.
a tak dále. Já myslím, že každý rozumný člověk chápe benefit jako benefit a nikoli jako přítěž.

Divný platový rozsah
Znáte to. Přijmeme bla-bla-bla, plat od 15 000 Kč až 50 000 Kč.
Takové nabídky ROVNOU PŘESKAKUJI.

Dobré je podívat se také na reference na netu jak od obchodních partnerů, tak od jiných lidí, kteří tam pracovali. Samozřejmě zkontrolujte dokumenty na justici.cz, abyste nezjistili, že pracujete v nějakém chudákově, který je zadlužený po splatnosti, a kde je benefitem to, že vůbec mzdu dostanete.

Co si nachystat k pracovnímu pohovoru

Předpokládám, že životopis i motivační dopis nahňápat umíte. Na netu je spousta zdrojů.

Pozvou vás k pohovoru, fajn.

První, co musíte udělat, je, zjistit, jestli je to individuální pracovní pohovor, nebo hromadný. To je totiž alfa a omega celé věci.

V časech brutální a samozřejmě utajované ekonomické krize tady v Českostátu (r. 2004) se mi stávalo, že jsem se dostavil na pohovor, řekněme na 10 hodin. Otevřel jsem dveře do chodby... a... chodba byla PLNÁ LIDÍ!!! Po další sondáži jsem zjistil, že všichni přišli na deset hodin!

Jasně, prostě počkáte, že. Hodina, dvě hodiny, tři hodiny, čtyři hodiny. Hladový, žíznivý, unavený. Tichý, vděčný, pokorný. Dostanete se na řadu někdy odpoledne, oni zjistí, že jste stejně na nic, a vy máte CELÝ DEN ZTRACENÝ.

Takže vždycky zjistit, jestli je to individuální pohovor. Pokud zjistíte, že není, otočit se a odejít. Jediná možnost.

Na samotný pohovor se můžete trochu lépe obléct, ale zase to nepřehánějte. Je třeba přizpůsobit zevnějšek práci a penězům. Borec na montážního technika přece nepůjde na pohovor v kravatě, že. Pokud plat nepřesahuje průměr v dané branži, tak přece nepoužiji nadprůměrné oblečení. Zbytečně bych si ho ošoupal :-).

Pohovor

Alfa a omega celého pohovoru je.. BÝT V KLIDU! O nic nejde. Vezmou, nevezmou, vždyť je to jedno. Planeta je tady pro nás pro všechny. Pro každého se nakonec místo najde. Jednoduše a krátce se smějte, buďte příjemní, přirození, proč se přetvařovat? To se budete přetvařovat ty další dlouhé roky? Vždyť jsme jen lidi.

Takže s nimi mluvte jako s lidmi. Mluvte zejména o svých pracovních zkušenostech, o tom, co se vám podařilo, co máte rádi, co nemáte rádi při práci - tím si odfiltrujete špatné pracovní podmínky, protože vás nevezmou, pokud dělají právě to, co nemáte rádi. Hledáte si přece DOBRÉ pracovní místo, ne?

Při pohovoru se opakovaně ujistěte, že jejich nabídka je PRAVDIVÁ. Znovu se zeptejte na plat, zeptejte se, co se stalo s předchůdcem (jestli skončil na dně přehrady, nebo tak něco :-)) a následně převezměte aktivitu do svých rukou. Zjišťujte informace. Ujišťuji vás, že po 20. pohovoru budete zkušenější než ti, co se vás budou ptát.

Při pohovoru většinou očekávejte otázky hodně na tělo a mějte připravené odpovědi. Například, pokud se vás budou ptát, proč odcházíte od stávajícího zaměstnavatele, NIKDY NEVENTILUJTE SVOJI NESPOKOJENOST S KONKRÉTNÍMI VĚCMI!!! Okamžitě by si to vyhodnotili jako neloajalitu, rozhodně by vás nevzali. Naopak, nemluvte o minulosti, mluvte o budoucnosti, mluvte o nich. Že se těšíte do jejich firmy, jaké důvody, že to vidíte jako příležitost ke zlepšení znalosti apod.

Mluvte pravdivě a pozitivně.

Na některých pohovorech mívají ještě psycholožku, dokonce bych řekl, že se to stává čím dál častěji. A ano, musím říct, že před devíti lety mě psycholožka nemístnými dotazy tak vyvedla z míry, že jsem na ni zvedl hlas a požadoval od ní naprosto stejné informace ze soukromí, co ona chtěla slyšet ode mě. Nakonec mě... se zdviženým varovným prstem... přijali. :-)

Testování

Na většině pohovorů si vás dneska otestují.
Záleží na charakteru práce. Někde zapojujete zařízení, jinde pracujete s Excelem a Makry nebo něco počítáte. Nedávno jsem dělal testy vizuální představivosti, kdy jsem si musel v hlavě skládat 3D objekty s různým množstvím ploch a doplňovat na slepém 3D objektu, co je na určitém místě za obrázek.

Nenašel jsem práci...

Nenašel, nenašel... Pokud se opravdu snažíte, pracujete na sobě, jste pracovitý, poctivý, chyba nebude ve vás, ale v Systému. Jednoduše a krátce daný region je PŘÍLIŠ CHUDÝ, než abyste v něm našel odpovídající pracovní místo.

Máte v podstatě dvě možnosti:
1. přijmout pracovní nabídku, která vás dekvalifikuje. Tj. např. ve stylu, že vysokoškolák bude okopávat chodníky. Ovšem, pokud si takovou práci vykážete do životopisu, zapomeňte na nějaký diplom. Ten můžete rovnou roztrhat.
2. Vykašlete se na chudinu a půjdete do regionu, kde ekonomika ještě nějak frčí. Prioritně upřednostníte pracovní místa s nabídkou ubytování (a ano, pro škarohlídy, taková místa opravdu existují i dnes!) a budete pracovat v tom, co umíte, co znáte a v tom se budete rozvíjet.

Leckdy ten přesun za prací je absolutně nezbytný. Představte si například jaderného inženýra, jak si hledá někde v Chudišově práci. Kdo by ho tam, proboha, zaměstnal??????? Jeho nejbližší zaměstnavatel se rýsuje někde v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, nebo v Dukovanech. A to je hezkých pár kilometrů na západ a nebo na východ. Takže berte to tak, že se nemáte za co stydět, když pro vás práce v chudáckém regionu není. Jestliže práce není, nezaměstnal by se tam ani Albert Einstein.

Snad vám tedy tento článek pomůže a trochu povzbudí při cestě za adekvátní prací.

A ještě poznámka na závěr:
NEPODHAZUJTE SE. Nepřijímejte idiotské pracovní nabídky za idiotské peníze. PROSÍM. Uděláte tím užitečnou věc nejen pro sebe, ale také pro druhé. Firmy pochopí, že za těch podmínek na to místo nikoho neseženou a budou muset přisypat prašulí a vylepšit podmínky. Děláte to tedy nejen pro sebe, pro druhé, ale i pro své děti!

Zdroj:
názor a zkušenosti autora