Úvod Hledání On-line hry On-line testy Předplatné Jak podpořit Blogovník Provozní podmínky Zásady ochrany osobních údajů
 



Návštěvy
Celkem:558363
Tento rok:6569
počítadlo ALAWARE.CZ

Úvodní strana  Prohlížení článků  Recenze knihy: Sitchin, Ztracená kniha Enkiho




Recenze knihy: Sitchin, Ztracená kniha Enkiho

Kniha má podtitul "Vzpomínky a proroctví mimozemského boha". Obsah vychází z překladů starodávných destiček pocházejících ze Sumeru, Akkadu, Mezopotámie, Asýrie.  Tento překlad pořídil sám autor. Pokud jsem porovnával překlad některých textů s překlady oficiálními, lze říci, že hlavní zápletka byla absolutně shodná. Např. v textu Nářek nad zkázou města Ur, se řeší Zlý vítr, který zničil hlavní města starověkého Sumeru. Zatímco se v komentářích oficiálních překladatelů píše, že Zlý vítr = Gutejci a jiné národy, nicméně tato informace v textu obsažena není, Sitchin píše, že Zlý vítr = zbraň hromadného ničení, která byla použita na zničení kosmodromu, Sodomy, Gomory a dalších starověkých měst. Přiklonit na stranu Sitchina se musím, protože překlady obou stran uvádějí, že před Zlým větrem nešlo se schovat za prahem domu, za zdí, za oknem. Zlý vítr dostihnul smrtí obyvatele, kdekoli se nacházeli. Toto by se rozhodně nedalo říci o Gutejcích. A další věc... Opravdu by starověcí Sumerové byli schopni tvořit metaforu na úrovni Fráni Šrámka??? Nedejte se vysmát! Tenkrát lidé uznávali pravdu a nic než pravdu, protože se obávali trestu bohů, ve které upřímně věřili!

Ale abych byl konkrétnější.

V přeloženém textu autory Blahoslav Hruška (BH), Lubor Matouš (LM), Jiří Prosecký (JP) a Jana Součková (JS) se nachází toto:

Její město zničeno bylo, její božská moc vniveč obrácena.

Enlil povolal bouři – lid lká,
větry, hojnost přinášející, ze země zapudil – lid lká,
dobrý vítr zapudil ze Sumeru – lid lká,
zlý vítr přivolal – lid lká,
do rukou Kingaludy, jenž řídí větry, jej svěřil.
Bouři, zemi pustošící, povolal – lid lká,
všechny zlé větry povolal – lid lká.

Enlil si Gibila na pomoc povolal,
velikou bouři nebeskou povolal – lid lká,
velikou bouři povolal z nebes – lid lká.
Bouře, ničící svět, na zemi hučí – lid lká,
zlý vichr jak mocný pramen k zadržení není,
napadá lodi, města a potápí všechny,
do základů nebes vniká
– lid lká,
před bouří oheň dští – lid lká.

K zuřivé bouři připojil blesky,
mrak, jenž hojný přinášel déšť, oheň teď dští.

Zářící světlo dne, dobré světlo, on uchopil,
zářící světlo nevzešlo v zemi, jak večerní hvězda matně svítí.

Noc, jež skýtá radost a ochlazení, uchopil jižní vítr,
poháry prachem jsou naplněny – lid lká.

Nad černohlavci zaburácely větry – lid lká,
Sumer do léčky padl – lid lká.

Lidé staví ochranné zdi, ale bouře je pohlcuje,
a žádné slzy nemohou odvrátit zlou bouři.

Bouře, jež přes všechno se žene, otřásá zemí,
bouře jak potopa ničí města.

Bouře, zemi pustošící, v městě nářek způsobila,
bouře, jež vše ničí, zle řádí,
jak příkrov doléhá na lid.

Bouře, Enlilem v hněvu přivolaná, jež zemi roztrhává,
jak šátkem přikryla Ur, jak pláštěm jej zahalila.

Bouře jak divoký býk doráží na zem – lid lká.

Tenkráte světlo pohaslo v městě, město se v sutiny proměnilo,
otče Nannare, město se v sutiny proměnilo – lid lká,
tenkráte světlo pohaslo v zemi – lid lká.

Lid jeho, ne střepy, naplnil vnější prostory města,
v jeho zdech trhliny vznikly – lid lká,
ve vznešené bráně, kde lidé se procházeli, teď mrtvoly leží,
v širokých třídách, kde slavnosti se pořádaly, lidé jsou pohozeni,
v jeho ulicích, kde lidé se procházeli, teď mrtvoly leží,
na místech, kde slavnosti země se pořádaly, lidé na hromadách leží.
Prolita je krev země, tak jako měď a cín se vlévá do peci tavící,
mrtvoly jeho, jak ovčí tuk slunci vystavený, se rozplynuly.

Jeho lidé, sekerou skolení, přilbicí se nepokryli,
jako gazela, lapená v síti, ústa v prach zarývají,
jeho lidé, oštěpem skolení, nebyli obvázáni,
jakoby na místě, kde matky je rodily, ve vlastní krvi se válejí,
ti, jež kyj zasáhl, rány obvázány neměli.

Aniž nápoje opojného požili, potáceli se lidé.

Ten, jenž nepřátelské zbrani se odvážil čelit, zbraní byl skolen
– lid lká,
toho, jenž unikl, smetla bouře – lid lká,
v Uru jak slabí, tak silní hladem zahynuli,
starci a stařeny, kteří neopustili dům, ohněm zahubeni byli,
nemluvňata, kteří na klíně svých matek ležela, jak ryby vodou odnesena byla,
oděv jejich kojným z ňader byl stržen.

Zanikl soud země – lid lká,
radu země bažina pohltila – lid lká,
na svou dceru matka nedohlíží – lid lká,
odvrátil se otec od svého syna – lid lká,
v městě žena opuštěna byla, dítě opuštěno, jmění rozmetáno bylo,
černohlavci ze svých rodných míst vypuzeni byli.

Jejich paní, jak pták se třepotající, město své opustila,
Ningal, jak pták se třepotající, město své opustila.

Všechny poklady, jež v zemi nakupeny byly, rozptýleny byly,
na všechny klenotnice země dopadl oheň.


Podle komentáře překladu tuto katastrofu způsobil beduínský kmen Elamitů.
No, tak potom všechna čest a obdiv tomu, že tehdejší Elamité vládli zbraněmi hromadného ničení, před kterými museli prchnout i bohové...


Jsou v podstatě jen dvě možnosti, jak text vznikl. Buďto ho napsal Fráňa Šrámek... a celý je metaforický a nebo je to pravda, a bohové se souhlasem Enlila, použili zbraně hromadného ničení tak, jak uvádí Sitchin. Která možnost je správná???
---

Kniha je pojata jako příběh Enkiho. Veškeré informace vyplývají z překladů Zecharii Sitchina. Příběh je to neuvěřitelný a nevyrovná se mu žádná sci-fi, která byla dosud napsaná. Začíná vyprávěním o kultuře bohů, o jejich náboženství, o jejich politickém zřízení, o jejich planetě Nibiru a podmínkách, které na ní panují. Pokračuje o cestě svrženého vladaře planety bohů Alulu na naší planetu, o hledání ložisek zlata a následné těžbě. O vytvoření člověka. O svárech mezi bohy, o válkách mezi bohy a o pomoci člověku k vytvoření vlastní civilizace. O opouštění naší planety bohy a předání planety člověku.

Je to dlouhý příběh, kniha má více jak 300 popsaných stran. Bohů žel na papíře a ne na kameni, jako byly napsány původní informace, ze kterých autor čerpá.

zdroj:
názor a zkušenost autora
zdroj citace Mýty staré Mezopotámie


03.06.2018,10:03
Počet čtenářů: 0





  Názory čtenářů:

Recenze knihy: Sitchin, Ztracená kniha Enkiho


Nejnovější příspěvky čtenářů:

Nejsou žádné příspěvky v diskusi.
název a sídlo firmy: Josef Nádběla - ALAWARE IČ: 75811511,  sídlo: Moravská 617/18, Chropyně
Firma je zapsána do živnostenského rejstříku pod názvem 'Josef Nádběla', odkaz zde.
Jsme neplátci DPH.

Webový systém NÁDBĚLA WEB INFINITY 1.1.21D - Copyright Josef Nádběla - ALAWARE 2024 - Všechna práva vyhrazena.
CSS 3.0, PHP 5.4.20 STRICT (verze PHP na hostingu: 8.2.7), XHTML 1.0 Strict
Odladěno pro Internet Explorer 9-11; Mozilla Firefox 12-57; Opera 11,12; Google Chrome 20-34, Maxthon Cloud Browser v4.0.3.6000.
v